Smetanova výtvarná Litomyšl nabízí šestnáct projektů

23.6.2011 Haló noviny str. 9 Z kultury Tomáš HEJZLAR

Přestože novodobá tradice SVL se datuje teprve během posledního desetiletí, nejde o myšlenku novou. Již první ročník operního festivalu Smetanova Litomyšl v roce 1949 obohatila souběžně probíhající výtvarná výstava Mistři českého umění 19. století, korespondující se skladatelovými životními i uměleckými osudy. Původně zamýšlená »doprovodná akce« renomovaného hudebního festivalu se posléze stala samostatným kulturním počinem, obohacujícím českou výtvarnou sezónu nejen v rámci litomyšlského regionu. Koncepce jednotlivých expozic sice zpočátku zřetelněji navazovala na dramaturgii koncertů a operních představení, časem se však osamostatnila. Tím se však od »mateřské« programové linie nevylučuje. Snad by jen kurátoři měli více sledovat také specifickou linku regionálního zaměření i s historickým kontextem, jak tomu bylo například před několika roky v případě ojedinělého projektu připomínajícího malíře Jana Honsu atd.
Přelomovým ročníkem SVL se staly výstavy v roce 2004. Tehdy totiž byly po náročných rekonstrukcích podle projektu architekta Josefa Pleskota zpřístupněny nově vzniklé velké prostory v bývalém zámeckém pivovaru, tedy areálu Smetanova rodiště. Sepětí výstav s hudebním festivalem vychází z hledisek uměleckých i obecně propagačních.
V minulých letech se litomyšlské výstavnické aktivity nejednou zaměřily na připomenutí výrazných osobností českého výtvarného umění. Například expozice Z českých luhů a hájů uvedla typické představitele českého malířství 19. století. Ojedinělý pohled na tvorbu Jakuba Schikanedra nabídl soubor nazvaný Nálady a nokturna. V roce 2006 měla zásadní význam výstava Dostředivé okraje - Vizuální umění z Pardubického kraje s obrazy slavných malířů spjatých s východními Čechami. Roku 2007 si v Litomyšli získala velký ohlas expozice František Kupka -Člověk a země. Ročníku 2008 dominovala jedna z historicky vůbec největších výstav »prokletého tvůrce« Josefa Váchala, jež pod názvem Mezi Bohem a Ďáblem prezentovala jeho leckdy i obecně neznámé kresby, tisky či malby nejen ze sbírky Památníku národního písemnictví, ale i z dalších galerií a od soukromých zapůjčitelů. Popularitu si získal také soubor originálů známého francouzského kreslíře a karikaturisty, levicového antifašisty Jeana Effela. Pominout nelze ani další projekty.

Mezi nebem a zemí

Letošní velkoryse pojatá expozice z odkazu Bohuslava Reynka v prostorách bývalého zámeckého pivovaru srovnáváním tematických námětů z dob malířova mládí a zralého věku nabízí vnímání mnoha netušených vazeb v rámci autorova tvůrčího vývoje. Výtvarník, často jednostranně označovaný jako »mystik«, se tak současně jeví i jako citlivě vnímající realista s patrným sociálním zřením. Chápe totiž krajinu i člověka v ní jako zcela autenticky pojímanou oslavu lidské práce a ducha. Dokládají to například výtvarníkova reálná zpodobení venkovských pasáků dobytka. Tyto aspekty tvůrčího pohledu jsou však u Reynkova odkazu připomínány málokdy. Těžiště výstavy, jež potrvá do 6. července, tvoří zejména grafické miniatury, vznikající na ručním lisu, který je společně s dalšími památkami na umělcův život součástí nynější expozice. Samostatnou odnož tvoří reynkovská kolekce otevřená souběžně ve vysokomýtské Městské galerii.

Zapomenutí klasikové

Výstavu děl slavných, především českých žáků u nás nepříliš připomínaného německého výtvarníka Josepha Maximiliana Haushofera (1811-1866) připomíná soukromá litomyšlská Galerie Kroupa, jež se kromě prezentace známých osobností zejména českého a evropského romantismu trvale orientuje také na vyhledávání děl méně známých autorů.
Logicky tudíž připomíná letošní 200. výročí Haushoferova narození. Představuje skoro neznámý odkaz tvůrce, jenž se výrazně uplatnil i pedagogicky. V letech 1844-1866 byl totiž respektovaným profesorem krajinomalby na pražské výtvarné akademii. Jeho ateliérem prošla řada výrazných studentských individualit - mnozí z nich dokonce představují vrcholné zjevy českého krajinářství 19. století.
Patřil k nim například Adolf Kosárek (1830-1859), jehož vystavená působivá olejomalba Ideální krajina z roku 1855 svým příklonem k romantizující vizi zachycuje krajinu s temnými těžkými mračny coby předtuchu blížící se bouřky. Dalším Haushoferovým významným pokračovatelem je litomyšlský rodák Julius Mařák (1832-1899). Ve výstavní kolekci však není zastoupen tradovanou niternou krajinářskou snivostí, nýbrž realističtější scenérií s dámou a psíkem v příklonu ke francouzskému vidění.
Haushoferovy žáky zastupuje také Bedřich Havránek (1821-1899), jehož výjev »Vesnice Dubá« předjímá později široce rozvětvenou sociálně realistickou školu. Dalším Haushoferovým posluchačem byl zapomínaný symbolisticky orientovaný zručný krajinář a figuralista Adolf Chvála (1836-1900, uváděn též jako Chwala). Ještě známější byl však pilný, ovšem předčasně zesnulý Hugo Ullik (1838-1881), tvůrce technicky dokonale vytříbených obrazů s dokonale vybudovanou perspektivou pohledů. Na výstavě je zastoupen například narůžověle, panoramaticky široce pojatou impresí pohledu na polabský hrad Střekov. Svého učitele vzorně reprezentuje rovněž předčasně zesnulý mistr ztvárnění přírodních živlů v široce rozklenutých panoramatických krajinářských vizích Antonín Waldhauser (1838-1881). Zastoupeni jsou i další vynikající malíři, dokonce i tehdy tvořící ženy - výtvarnice.
»Co se týče finančního ohodnocení českého umění 19. století a především
krajinářů Haushoferovy školy, nebyli dosud obecně doceněni jako například krajináři školy Mařákovy,« konstatuje litomyšlský galerista Miroslav Kroupa. »Tato výstava, která potrvá do 10. července, tedy chce poukázat na Haushoferovu výjimečnou roli ve vývoji k modernějším tendencím českého krajinářství 19. století, jehož pokračovatelem byl o dvě desítky let později Julius Mařák. Některá díla můžeme v rámci středoevropského prostoru označit za díla naprosto nadčasová a dobou svého vzniku výjimečná.«

Hluboká přitažlivost

Dramaturgicky exkluzivní výběr nabízí pouze do 30. června v nevelkých prostorách litomyšlské Galerie Zdeněk Sklenář expozice Hluboká přitažlivost.
Početně vymezený soubor však obsahuje mnohé umělecké (natož sběratelské!) skvosty. Mezi zastoupenými výtvarníky nechybějí ani kubisticky orientovaní Josef Čapek a Emil Filla, realističtěji cítící František Kavan, Bohumil Kubišta, František Kupka, Otakar Lebeda, Jindřich Průcha, zastoupení zde má rovněž krajinář Antonín Slavíček podobně jako stále více i ve světě opět se prosazující surrealistka Toyen (vlastním jménem Marie Čermínová) s volně pojatou abstrakcí z roku 1929. Vizuálně jemnějším projevem je tu zastoupen obrazem z roku 1928 Jan Zrzavý (se signováním Zerzavy) i další klasikové - Josef Šíma, předčasně zesnulý Jindřich Štyrský aj. K nejvýraznějším exponátům patří také mozaikovitě pojatý obraz s čínskou tematikou od galeristova strýce Zdeňka Sklenáře. Protipólem k odkazu klasiků je vystavená modernější tvorba z druhé poloviny 20. století. Dominuje zde »cestovatelsky« orientovaný Kamil Lhoták s tradičními leteckými i automobilovými motivy, skvostný obraz Mikuláše Medka a díla jejich následníků (Boštík, Díaz, Grygar, Malich aj.). To vše v orámování několika soch, z nichž vyniká zejména kubistická socha Otty Gutfreunda. Litomyšlská Galerie Zdeněk Sklenář každoročně přichází s osobitými, mimořádně hodnotnými projekty. Ovšem ani zbývající současné litomyšlské výstavy v rámci SVL nepostrádají na hodnotové i dramaturgické specifičnosti. Jen málokteré město se může pochlubit tak rozmanitým širokospektrým zaměřením výstavnického dění.

***

Na zrodu novodobé tradice Smetanovy výtvarné Litomyšle se účinně podíleli především ředitel Východočeské galerie Pardubice Martin Dostál, náměstek hejtmana Pardubického kraje Miroslav Brýdl, ředitel festivalu Smetanova Litomyšl Jan Pikna, ředitel pražského Muzea Kampa Jiří Lammel, galerista Zdeněk Sklenář, ředitelka Městské galerie Litomyšl Helena Zemanová a také šéf vysokomýtské Městské galerie Pavel Chalupa.

Foto popis| Z výstavy děl Josepha Maximiliana Haushofera a jeho žáků
Foto popis| Expozice Mezi nebem a zemí
Foto popis| Při vernisáži výstavy Hluboká přitažlivost
Foto autor| FOTO - František RENZA/ Smetanova výtvarná Litomyšl