Martin Janda postavil na louce unikátní galerii |
|
|
27.7.2010 Hradecký deník str. 5 Východní Čechy IVETA NÁDVORNÍKOVÁ
Osík u Litomyšle - Sochař Martin Janda postavil na louce u řeky unikátní White Gallery. A není to jen galerie, ale i depozitář na díla jeho maminky, malířky Ludmily Jandové. * Můžete zavzpomínat na vaši maminku? S maminkou jsme si velmi rozuměli a ačkoliv od její smrti už uplynuly takřka dva roky, je pro mne velmi těžké s vámi o ní hovořit. Její tolerantní přístup a nekonfliktní způsob řešení jakéhokoliv problému je pro mne stále velký vzor. Naše rozhovory formovaly mé výtvarné cítění. V posledních pěti letech se intenzivně zabývám trvalým uložením jejího díla. Chci se postarat o odkaz umělce, za jehož života neměla veřejnost možnost jeho díla zhlédnout. Díla mé maminky vznikala v soukromí, v tichosti a skromnosti jejího ateliéru s velmi omezenou možností konfrontace se zahraničím a aktivitami, které jsou dnes běžné, ať je to třeba spolupráce s galeriemi. Je to velmi výjimečná sbírka. Pojímá období umělce od roku 1955 až do roku 2008. Z grafických děl je sbírka úplná, protože maminka vytvářela vždy dvě až pět kopií od každého grafického listu. Alespoň jeden máme v depozitní úschově. Jedná se o evropský unikát, protože jde o objem prací maminky a jiných autorů, ten převyšuje číslo deset tisíc předmětů. Všechna díla digitalizujeme a tvoříme elektronický soubor dat, který postupně třídíme a ukládáme do vytvořeného softwaru. Ten bude přístupný na internetu veřejnosti. Chceme navázat spolupráci s kunsthistoriky a třeba se studenty, kteří píší diplomové práce. Za zásadní pokládám snahu o pohled kunsthistorika na toto dílo ze zahraničí. Ti by mohli do sbírky vnést nadregionální přesah a dát do souvislostí se sbírkami v zahraničí. To je záležitost na dalších několik let. * Vaše maminka se stýkala s některými malíři. Kdo třeba jezdil i do Osíku a vy jste se s ním setkal? Maminka měla blízký vztah k dílu Bohuslava Reynka. Jeho práce, grafika ji do jisté míry inspirovala. A právě i jeho díla byla poté inspirována návštěvami tady v Osíku. Z dalších autorů si velmi dobře vzpomínám na malíře Vladimíra Komárka, jehož obrazy a grafiky jsou v našem depozitáři zastoupeny v hojném počtu. Jeho dílo jsem měl sám velmi rád. Maminka neušla souvislostem a kontaktům s ostatními malíři a grafiky z regionu. I jejich díla jsou v její pozůstalosti. Od Václava Boštíka nebo Olbrama Zoubka. * U White Gallery se nachází jedno vaše dílo, jak prozradila vaše manželka Kateřina. Je to moje diplomová práce nazvaná „Mezi lidmi". Jmenuje se tak proto, protože mezi lidmi je prostor, který zůstává prázdným a je ohraničen konturou vyřezanou pomocí laserů a vodních paprsků z masivního bloku oceli. Pro mě je tento způsob takovým zásadním tématem, kde přenos kresby s veškerým děním socha důsledně přenáší do velkého surového kusu kovu, korozí napadnuté oceli. Dává prostor žít bez možnosti určení. Jsou to objekty, které mohou být instalovány venku, na ulici, aniž by je obklopovaly ploty, aby díla nedošla k poničení. Podle mě je výtvarné dílo zapotřebí uchovávat a dávat investorovi možnost, aby to dílo stárlo, aby nebyla snižována jeho hodnota. Často při současných výtvarných instalacích bývají kritické dva tři dny po vernisáži, kdy díla přestávají být funkční a přestávají být v kvalitě, která byla na začátku. Vzniká problém, jak se o dílo starat, kdy ho restaurovat a přijdou další výdaje. * Vloni se konala v Litomyšli výstava obřích soch Aleše Veselého. Tak trochu kontroverzní díla rozdělila město. Jak se unikátní expozice v exteriérech líbila vám? Myslím si, že výstavou Aleše Veselého Litomyšl získala obrovskou prestiž z hlediska výtvarných akcí, které tu v poslední době mohli lidé zhlédnout. Je to opravdu výtvarná akce, která byla nadregionální a nadrepubliková. Obrovská příležitost. Dávala kolemjdoucím nějaký námět k zamyšlení, zda jen figurální plastika je tím správným způsobem, jak se umění v architektuře může vyvíjet. Jsem přesvědčen, že ta díla Litomyšli slušela a velmi mě mrzí, že se nepodařilo iniciovat sbírku a najít peníze, aby některé plastiky zůstaly v Litomyšli. ***
Bílé kresby
Foto popis| |
| < Předch. | Další > |
|---|
